Kalli radí (7) Každý má právo na to být, jaký je

Milá Kali,

Dlouho jsem otálela, jestli ti mám vůbec psát, protože je mi to tak trochu trapné. Ale nemám si o tom s kým popovídat, tak mi třeba poradíš ty.

Jsem Češka vdaná už osm let za Řeka v malém městečku na pevnině a máme spolu dva syny. Žijeme celkem spokojeně, manžel má docela dobré místo jako státní zaměstnanec, a i když mu teď podstatně snížili plat, pořád ještě se nám daří docela dobře.

Já nepracuju, starám se o domácnost a o děti, a ani bych tady práci nesehnala. Jsem vyučená kuchařka, ale tady bych si ani neškrtla, místo není ani pro domorodce, natož pro cizince.

Můj manžel je hodně tradiční ve svých zvycích, takže musíme jíst zásadně řecké jídlo, děti se samozřejmě jmenujou po tchánovi a jeho otci. Děti jsou pokřtěné a my jsme měli svatbu v kostele, i když já věřící nejsem. Musela jsem se ale nejdřív nechat pokřtít taky, to je ale příběh na samotnou kapitolu.

Každou neděli chodíme do kostela, všichni, i s dětma, i když já k tomu nemám žádný vztah, ale dělám to pro klid v rodině.

Tohle všechno se dá přežít, chápu, že musím tolerovat místní zvyky, zvlášť na maloměstě. Ale ten můj problém je jiný: můj manžel pozdě do noci vysedává na počítači a já jsem teď víceméně náhodou zjistila, že si tam prohlíží porno stránky, ale ne normální… Jsou to pornostránky s muži.

Byla jsem z toho úplně v šoku, protože mě nikdy nenapadlo, že by něco takového dělal. Jak říkám, je strašně tradiční a pobožný, je fakt, že náš sexuální život je takové to jednou za čas, nic moc intenzivního, ale mně to takhle docela vyhovovalo, protože večer po celém dnu s dětmi bývám hodně unavená.

Teď ale pořád přemýšlím o tom, jestli může být gay a mě si vzal jen proto, aby to zakašíroval??

Co mám dělat? Mám mu říct, že o tom vím a promluvit s ním? A co když mi to potvrdí? Co pak?

Určitě chápeš, že se s tímhle nemůžu nikomu svěřit. Budu ráda, pokud mi poradíš a třeba se najde i někdo jiný, kdo má podobné zkušenosti.

M.

 

Milá M.

Nevím, do jaké míry ti bude moje odpověď prospěšná, pokud čekáš nějakou konkrétní radu. Kdysi mě zaujala v Pánu prstenů od Tolkiena jedna věta: „Elfové zřídka dávají jednoznačné rady, protože rada je nebezpečný dar i od moudrého moudrému, a každá cesta může vést ke špatnému konci.“ A já jsem v tomto případě minimálně „moudrá“ – ve smyslu tom, že mám pouze minimum informací o tobě a tvém manželovi, žádné hlubší vědění a porozumění situaci. A tak to, co pro tebe mohu udělat, je napsat pár moudrých vět o této tématice obecně a také ti položit pár otázek, aby tě dovedly k vědění a moudrosti, kterou máš v sobě a která ti pomůže.

Jak vlastně fungujeme jako osobnosti? Co všechno o sobě víme? A co všechno před sebou ukrýváme? Co ukazujeme navenek?

Freud přirovnal osobnost člověka k ledovci. Vrcholek, který vyčnívá nad hladinu, je vědomí, ta část osobnosti, kterou si jedinec uvědomuje. Vrstva pod ní se nazývá podvědomí, tam jsou uloženy různé zážitky, emoce, myšlenky, které si člověk kdysi uvědomoval a může si na ně za určitých okolností vzpomenout. Spodní vrstva ledovce, ta nejrozsáhlejší, je nevědomí. To je bludiště představ, přání a do různé míry zkreslených obrazů skutečnosti, které je mimo oblast uvědomování jedince. Přesto však má nevědomí obrovský vliv na chování člověka. Jedním ze základních nevědomých pudů, podle Freuda, je libido, sexuání touha.

Jung mluvil o stínu – o archetypu, který představuje animání stránku v každém z nás, jež nám dodává reálnost a životnost. Věřil, že každá lidská bytost nosí vnější nátěr civilizace na zvířeti, které se v ní skrývá.

Stín, jak to vnímám já, neznamená pouze divoké, nezkrocené pudy. Jsou to také všechny ty vlastnosti, ať už špatné nebo dobré, které si buď neuvědomujeme, nebo je potlačujeme. Voják v bitvě, který si nemůže dovolit cítit něhu nebo soucit. Příliš obětavá matka, která potlačuje pocity vzteku a frustrace, že nikdy nemá čas sama na sebe. Chirurg, který při svých rozhodnutích musí překonat strach a mít pevnou ruku. 13-ti letá dívka, která tolik obdivuje svoji o rok starší kamarádku a chtěla by jí hladit vlasy a dotýkat se jí, ale tuší, že by to mohl být konec jejich přátelství…

V tomto pojetí je součástí stínu všechno to, co se buď vědomě nebo nevědomě rozhodneme skrýt, potlačit, protože věříme, že kdybychom plně projevili svoji pravdu, byli bychom ostatními podceněni, kritizování, odmítnuti nebo dokonce úplně vyloučeni. A to je natolik bolestivé, že radši podceníme, kritizujem o odmítáme sami tu naši část, která je pro ostatní nepřijatelná.

Člověk, který smí být sám sebou, je šťastnější, spokojenější. Problém ale je, když člověk věří, že není „dobrý“, že jeho přirozenost je špatná nebo hříšná. To se pak za sebe začíná stydět, bojí se odhalení a trestu, a proto se začíná skrývat a přetvářet. Pokud sám své myšlenky a touhy odsuzuje, může se snažit se očistit (třeba pomocí účasti na mši, pokud je věřící). A vší silou se snaží potlačit svoji „zvrácenou“ část. To časem vytváří vnitřní konflikt, který se často navenek projevuje přísností vůči lidem, kteří tuto stránku (chování) projevují. Největší puritáni skrývají ty nejžhavější potlačené touhy. Je to podobné jako s lidmi, kteří zrovna přestali kouřit, jsou to ti nejpřísnější odpůrci kuřáků..:-)

Pokud však vnitřní konflikt naplní duši přetlakem, jako v tlakovém hrnci, musíme najít ventil, kterým se upustí tlak, aby nedošlo k výbuchu. Takovým ventilem je fantazie. Prožít si to, po čem člověk touží, ve svém soukromém světě obrazů a představ. Bez následků, jaké nese nevěra, homosexuální vztah, odsouzení společností, boží trest atd. atd.

Sexuální orientace není otázkou vědomé volby, a proto tito lidé, přestože mohou cítit stud, nemívají pocity viny. V rané pubertě bývá období, kdy těsně před uvědoměním si přitažlivosti druhého pohlaví, vytváříme silné vazby na přátele stejného pohlaví. Intenzita těchto přátelství připomíná chování zamilovaných – vyžadujeme častý kontakt, svěřujeme se úplně se vším, názor druhého je pro nás nesmírně důležitý, často žárlíme na další kamarády, toužíme být nenahraditelní. A jak kriticky pozorujeme přeměnu vlastního těla, vnímáme krásu kamaráda/kamarádky jako jakýsi vzor dokonalosti. Většinou to přejde, když se plně rozvine náš zájem o druhé pohlaví. Většinou na toto „okouzlení“ kamarádem/kamarádkou brzo zapomeneme. Někdy ho potlačíme, protože nám připadá „špatné“. Někdo si je vědom toho, že u něj převažuje touha po osobách stejného pohlaví. Někdo si to nedovolí připustit. A pak se to najednou může provalit po letech, když potká někoho, kdo v něm tuto touhu probudí.

Špička ledovce nad hladinou je tak malá proti obrovskému světu nevědomí…!

Rozpoznat a přijmout svůj stín, je cílem každého psychoterapeutického a sebepoznávacího procesu. Je to výzva pro každého z nás. Vyžaduje odhodlání, protože nikomu není příjemné setkat se se svým stínem, neboť na něj nejsme nijak pyšní. Ale je to jediná cesta, jak přijmout a milovat sám sebe ve své celistvosti. Je hezké obdivovat jako Narcis svoji krásnou tvář, tu kterou se rozhodneme ukázat světu. Ale není to celá naše pravda…

Integrovat svůj stín znamená seznámit se s těmi aspekty naší povahy, které bychom někomu jinému nedovolili shlédnout a které bychom ani my sami dříve nebyli ochotni přijmout.

 

Pár otázek

Je jisté, že opakovaně čas nad počítačem tráví zrovna nad těmito stránkami? (Třeba většinu času závodí ve formuli nebo sestřeluje stíhačky… 🙂 )

Považovala jsi ho za dobrého člověka než jsi objevila v počítači konkrétní stránky?

Je dobrý otec?

Byl od začátku vztahu sexuálně odtažitý? Nebo býval vřelejší?

Svědčí, podle tvého názoru, jeho způsoby – oblékání, chování, mluva, způsob jakým se dívá a chová v přítomnosti jiných mužů o tom, že by byl homosexuální?

Všimla sis někdy, že by se dotýkal synů způsobem, který ti nepřipadá vhodný?

Je k tobě jako partner ohleduplný? Váží si tě nebo tě spíš sráží a ponižuje? Má tě rád? Co vypovídají jeho činy?

Jakým způsobem vnímáš lásku (že tě má druhý člověk rád)? Co je pro tebe ve vztahu důležité? Spolehlivost partnera, finanční zajistění, sex, city (sdílení a projev), společné cíle a zájmy… Přidej si i další hodnoty a udělej si malý žebříček, ať máš lepší obrázek.

Jaký je tvůj názor na homosexualitu obecně? Považuješ to za nepřirozené, nemorální, nepřijatelné?

Mohla by sis ho vážit, kdyby se ti svěřil, že je bisexuální?

Dovedeš si představit, že bys s ním otevřeně mluvila o těchto věcech?

Přichází pro tebe v úvahu pokračovat ve vztahu, jako by se nic nedělo a ukrývat v sobě všechny tyto nejistoty a otázky?

Bývá to on, kdo dá první najevo touhu se milovat? Nebo začínáš ty? Dokážeš, když jste spolu, vnímat pouze tu část svého muže, která je právě s tebou a chce se s tebou milovat? Nemyslet na to, že možná by chtěl i něco jiného?

Myslíš, že by byl schopen navázat a prožívat vztah s jiným mužem? Jak bys reagovala ?

Pokud by ti potvrdil, že je pro něj nepříjemný sex s tebou a s ženami obecně, co bys dělala? Vyhradila by sis právo najít si nějakého milence, protože každý člověk má právo na uspokojující sexuální život? Nebo bys volila rozvod?

Myslíš, že by byl schopný, v tomto období, podívat se na svůj stín? Pokud by to bylo pro něj osvobozující, možná, třeba i nevědomky, dává různé podněty k rozhovoru na podobná témata. Jak reaguje na anekdoty nebo různé poznámky o homosexualitě, vyhýbá se jim?

 

Samozřejmě, že tyto otázky jsou pouze pro tebe. Nečekám, že se k nim vyjádříš v komentářích!!! Myslím, že je velmi důležité, aby sis udělala ty sama v sobě jasno dřív, než se pokusíš dopátrat toho, co je v něm. Abys byla připravena a věděla si rady ať už dostaneš jakoukoliv odpověď.

Dá se čekat, že pro něj to nebude snadné, „sundá pancíř“ pouze v případě, že se nebude cítit ohrožen. Pokud bude vědět, že ho neodsoudíš, nepomluvíš po celém okolí a nebudeš se chtít okamžitě rozvést a žádat po něm vysoké výživné… Je to pravděpodobně jeho Achillova pata, jeho slabé místo, a pokud s tím statečně zápolí, bude se cítit zrazen, pokud ho odhalíš, tvrdě odsoudíš a zdiskredituješ. Chce to opatrnost, takt a dobrou vůli.

Pár možných vysvětlení

Možná to byla náhoda, omylem na něco kliknul a otevřela se mu tato stránka.

Možná ho zaujaly nějaké obrazy, co se týče techniky nebo velikosti či tvaru penisu herců. (Zaujetí pro srovnávání velikosti svého přirození, které projevují chlapci a dospívající, často přetrvává i u mužů.)

Možná cítí sexuální přitažlivost vůči mužům a bojuje s ní. Ventiluje to přes imaginární internetový svět. Nedovolí si navázat nějaký vztah protože je to proti jeho morálním zásadám a nechce poškodit pověst vlastní a své rodiny.

Možná občas sleduje ze zvědavosti, nebo jiného důvodu, homosexuální pornofilmy. Třeba prožívá podobné vzrušení, jako někdo jiný, kdo se dívá na thriler nebo na horor, a přece to neznamená, že by byl sám schopen vraždy nebo jiného násilí. V praxi by třeba o vztah s mužem ani neměl zájem.

 

Na závěr

Chápu, že pokud se potvrdí, že je opravdu homosexuální (ve vašem případě spíše bisexuální), tak se budeš cítit podvedená: Měl mi to říct narovinu…!

Ani v tom případě ale není jisté, že si tě vzal jenom „pro oči sousedů“. Možná si dříve svoji orientaci ani sám nepřipustil… Podle toho, do jaké míry si stojí za svou volbou – oženit se s tebou a mít děti – poznáš, nakolik jsi pro něho důležitá.

Čím větší pochopení bude mezi vámi, k tím lepšímu řešení dojdete. I kdyby ses rozhodla teď anebo v budoucnu rozvést, protože by ses třeba zamilovala a chtěla prožít intenzivnější vztah, ve kterém bys cítila větší přijetí jako žena, je důležité neztratit úctu jeden k druhému. Ať už je to jak chce, je důležité, i pro vaše syny, aby nebyl tvůj manžel ponížen ani jako člověk, ani jako muž. Každý má právo na to být, jaký je!!

Kalli

8.4.2013 23 komentářů